Rubriky

14. – 15 století dobyvatelé Peru a Střední Ameriky narazili na různé kultury, které využívali schopnost rostlin k podpoře výkonnosti běžeckých informátorů  při přenosu zpráv v těžkých terénech, nebo na velké vzdálenosti.

16. – 18. století účinky rostlin a alkoholu, které mají povzbudivé účinky, se využívají v armádě na povzbuzení výkonnosti vojáků a žoldnéřů.

19. století sport začíná nabývat na vážnosti a sportovci začínají hledat možnosti ve zvýšení výkonnosti v různých lécích.

1866 po zdokonalení kola bylo možné organizovat první cyklistické závody na dlouhou trať. Na závodech z Bordeaux do Paříže umírá anglický cyklista Linton po nadměrném užití Trimethylu .

Roku 1921 vynalezli Evans a Long injekční extrakt z hovězích hypofýz, kterým vyvolali značný růst mladých potkanů a poukázali na existenci látek, které podporují růst.

V roce 1928 se stala IAAF (Mezinárodní Amatérská Atletická Federace) první mezinárodní sportovní federací, která zakázala užívání dopingu.

V letech 1937 – 38 vznikají první práce zabývající se dopingem.

Roku 1938 se na trhu s farmaceutickými výrobky objevují první komerčně dostupné testosteronové sloučeniny a ve 40 letech dochází k jejich masové výrobě.

Roku 1947 S.C Werner jako první popisuje vedlejší účinky testosteronových  derivátů a následně po něm vědci dokazují negativní působení anabolicko – androgeních steroidů  na játra.

1950 - 2007
Každým rokem se na trhu s farmaceutickými výrobky objevují nové  anabolicko – androgení steroidy, přibývá sportovců , kteří začali užívat testosteron ke zvýšení výkonnosti. Sportovní výkon maximalizují experimentováním s dávkováním (kombinace a doba použití steroidu). Spolu s jejich experimentováním, se objevují první informace o vedlejších účincích jako je padání vlasů, zvětšení prostaty, silné akné a problémy s játry.

Roku 1966 se UCI (cyklistika) a FIFA staly prvními mezinárodními sportovními federacemi, které zavedly dopingové kontroly.

Daň za užívání steroidů se vybírá i na velmi prestižních závodech Tour de France 1967, kdy umírá anglický cyklista Tom Simpson, pravděpodobně díky užití amfetaminů.  Na OH v Mnichově se prvně ptají  sportovců na užívání anabolických steroidů. Přiznalo se 68% oslovených a dopingové testy odhalily 7 závodníků.

Roku 1974 Mezinárodní Olympijský výbor zařadil anabolické steroidy oficiálně na listinu dopingových prostředků.

Dne 3.4. 1979  zavedla UEFA dopingové kontroly v mezinárodních fotbalových utkáních.

Roku 1985 IFBB zapisuje anabolicko-androgenní steroidy na listinu zakázaných prostředků.

Dne 27.9. 1988 na Olympijských hrách v Soulu vypukl největší dopingový skandál ve sportovní historii. Vítěz v běhu na 100 m, Ben Johnson, užil zakázaný steroid stanozol. Byl diskvalifikován, dostal zákaz činnosti a většina sponzorů mu zrušila smlouvu. Po Johnsonově aféře odstupují postupně další závodníci, kteří užívali zakázané látky.

Roku 1990 IFBB prvně uskutečnilo dopingové kontroly na soutěžích kulturistických profesionálů. Dne 9. března stejného roku byli na  Arnold Classic diskvalifikováni čtyři kulturisté za dokázané zneužívání anabolických steroidů nebo za nedostavení se na dopingovou kontrolu, např. Shawn Ray.

Dne 12.prosince 1991 se 20 bývalých trenéru plavání, kteří se podíleli na přípravě plavců NDR, přiznalo, že anabolické steroidy se podepsali na vynikajících výsledcích plavců tohoto státu.

Dne 31.10 1992 se profesionální boxeři Lewis a Ruddock před vzájemným zápasem obviňovali z užívání anabolických steroidů. Předseda WBC se pokusil zmírnit tvrzení tím, že stanovy WBC nepřipouští užívání dopingu, ale nezahrnuje to anabolické steroidy, protože je obtížné určit, co všechno se dá za ně považovat.

V listopadu roku 1993 lékařská komise IFBB s platností od dubna 1994 zařadila do zakázaných dopingových prostředků clenbuterol.

Dne 15.2. 1995  profesionálního  kulturistu Ray McNeila, vítěze mistrovství Severní Ameriky a účastníka Mr.Olympia, který byl v plné přípravě na další profi soutěž, zastřelila vlastní manželka při rodinné hádce. Při pitvě McNeila byla nalezena více než desítka farmaceutických prostředků, anabolicko-adrogenních steroidů nevyjímaje.

Dne 1.8 1995 – IAAF oznámila návrh na snížení trestu zákazu činnosti po dokázání užití nedovolených prostředků ze 4 na 2 roky. K rozhodnutí snížit tresty přispěly civilní soudy, ve kterých IAAF spor prohrála např. s Katrin Krabeovou, která žádala vysoké odškodné.

Dne 2.10 1995 jezdci F1, Barichello a Papis, po pátečních dopingových kontrolách vyhlásili, že na vyléčení nachlazení použili léky obsahující i zakázané prostředky. Šéf  F1 Eccleston k tomu poznamenal, že seznam zakázaných látek je potřeba přehodnotit, protože F1 se nemůže porovnávat s atletikou .

Dne 2.2 1996 Mezinárodní olympijský výbor věnuje 2,6 milionů dolarů na celosvětový vývoj metody, vhodné pro spolehlivou detekci růstového hormonu. Jacgues Rogge prohlásil, že s užíváním růstového hormonu se setkáváme v současnosti v každém sportu. Je to náhrada za zjistitelné anabolické steroidy.

Mohl bych jmenovat stovky až tisíce sportovců, kteří byli chyceni nebo usmrceni při nedovoleném užití zakázaných látek ve sportu, ale  proto tady nejsem.

Anabolické steroidy byli vyvinuty pro klinické použití v určitých onemocněních a ne jako, prostředek pro dopující sportovce, kteří jich zneužívají pro růst síly, svalů a vytrvalosti.

Foto:
www.yellowjacketracing.com
www.benjohnsoncollection.com
www.darkwoods.com
www.cbc.ca